Jednou
jsme byli povolání do služby rytířem Sigmarem do pevnosti. Při
jednom z výcviku jsme zahlédli temné elfy v doprovodu skřetů.
Hned jak jsme je zahlédli, zformovali jsme se do skupinky a šli
zjistit, co tu dělají. Při vyjednávání jsme u nich uviděli
truhlu. Vyjednávání nevyšlo, a tak začal boj, jenž jsme
vyhráli. Elfy se skřety jsme vyhnali a zmocnili se truhly, ve které
jsme našli zvířecí lebku, tu jsme donesli do pevnosti a byla
ukázána Bergilovi. Ten se potom rozhodl, že zavoláme mudrce Koda
Singalura – vyvolávače všech čtyř živlů, kterého jsme se
zeptali, jestli neví něco o tomto artefaktu. Kod nám sdělil, že
je to klíč k bráně, která propojuje svět mrtvých a svět
živých, a ještě nám řekl, že má další tři lebky a že nás
dovede k bráně.

Po
krátké přípravě jsme se navečer vydali na cestu. Když jsme k
bráně přišli, zalekli jsme se toho, co jsme viděli. Na zemí
jsme objevili 2 mrtvá lidská těla a pár lebek. K bráně jsme se
moc nepřibližovali, protože jsme nevěděli, co by se mohlo stát.
Jeden z vojáků byl poslán s pochodní, aby posvítil na bránu, v
níž byly 4 otvory na lebky a napsaný text, který nám přeložil
Kod Singalur. Při odchodu z tohoto magického místa jsme zaslechli
řev a potom jsme uviděli zvláštní oheň. Z něho jsme usoudili,
že tu je drak.

Po
návratu jsme na cestě zahlédli poutníky. Ze začátku vypadali
normálně, ale po chvíli se z nich vyklubali hráči
hazardních her. Pozvali jsme je do pevnosti, abychom se měli
veseleji a něco si vydělali. Hrálo se hodně různých her, jako
jsou třeba katry, kostky, hádanky, hledáni kamene v džbánu
a nebo zápasy s holýma rukama. Po nějaké době poutníci
pokračovali dál ve své cestě.K večeru Kod Singalur našel knihu
o dracích, ze které nám řekl něco o drakovi a jak bychom ho
mohli zabít. Všichni šli spát, zůstala vzhůru jen hlídka,
která musela hlídat dračí knihu celou noc. Ráno se ale zjistilo,
že se kniha ztratila. Tak jsme začali hledat nějaké stopy, jež
tady zloděj zanechal.

Nakonec
se ukázalo, že knihu vzala nekromantka. Vyzbrojili jsme se a
vydali se za ní. Knihu nám však nechtěla vrátit, a tak došlo na
bitvu, v níž se mám sice nepodařilo nejprve zvítězit, ale knihu
jsme přeci jen získali zpátky. Přišli jsme však o dva
bojovníky. Z knihy jsme se dočetli, že proti drakovi existuje
kouzlo ?Chladivy dech?, které jsme mohli získat od jednoho z
druidů v lese. Vydali jsme se teda hledat druida. Jakmile jsme ho
našli, poprosili jsme ho, jestli by nám pomohl zabít draka a dal
nám svitek s ?Chladivým dechem?. Přistoupil na to jen pod
podmínkou, že si s ním zahrajeme živé šachy. Nabídl nám také
možnost oživit naše 2 padlé bojovníky za to, když mu dáme
nějaký velice zajímavý dárek, za nějž by vyměnil ty 2
bojovníky. Souboj v šachách byl velice vyrovnaný do poslední
chvíle, přesto se nám nepodařilo vyhrát. Za naši snahu se však
druid rozhodl, že nám s drakem přeci jen pomůže, a tak nám dal
ten svitek. Potom jsme mu předali náš dárek, který jsme našli v
lese ? krásnou rovnou dřevěnou hůl, kterou druid neměl, ale
moc potřeboval. Tento dárek ho potěšil, slíbil nám tedy, že
nám oživí naše bojovníky. Při návratu do pevnosti jsme
narazili na jednoho skřeta, kterého jsme po krátkém boji zajali a
dovedli do pevnosti, kde byl zavřený do vězení. Naši 2 padlí
nás už vítali jako živí.

Z
knihy jsme se dále dočetli, že je proti drakovi i meč, který
střeží zlobři. Ještě jsme zaslechli, že někde na hranicích
skřetího územím je skřeti modla, kterou se vydala najít malá
průzkumná jednotka v čele s Bergilem, a zbytek šel na
zlobry. U jejich doupěte jsme k nim nejprve poslali vojáka, aby si
s nimi o meči promluvil a získal jej po dobrém. To se však
nepovedlo, a tak jsme proti nim začali bojovat. Po nějaké době se
nám podařilo zvítězit a meč ukořistit. Ještě jsme věděli,
že existuje proti dračímu ohni štít, který měli skřeti ve své
pevnosti. I vydali jsme se i tam. Chvíli jsme je hledali a pak jsme
je uslyšeli. Šli jsme tedy dál, až jsme pevnost konečně
uviděli. Chvíli jsme stali naproti sobě a pak začal boj.
Bojovali jsme do posledního dechu. Všechny jsme je tam pobili a
získali štít. V naší pevnosti se tyto magické předměty
rozdělili mezi chrabré bojovníky. "Chladný dech"
dostala kouzelnice, meč dostal náš velitel jednotky Roquir a štít
mladý bojovník. Potom dorazila průzkumná jednotka, která našla
místo, na němž je modla ukryta. Rozhodli jsme se, že ji v noci
ukrademe. Po setmění se 12 členná skupina vydala na cestu a modlu
uloupila. Při zpáteční cestě slyšeli skřety volat, aby modlu
vrátili, ale šli dál. Po nějaké době se za nimi objevil stín
a sledoval je. Po chvíli na ně skřeti zaútočili, ale skupina
útok zdárně odrazila a vrátila se zpět.

Když
jsme ukázali modlu Kodovi, řekl, že je to lapač duší. Celou noc
jsme ji hlídali. Brzy zrána se objevili skřeti a chtěli svoji
modlu zpátky. Nabízeli nám přívěšek, který dokáže pohltit
některá kouzla, ale my jsme ji jim nechtěli vrátit. V tu
chvíli na nás zaútočili, avšak ubránili jsme se. Nějakou dobu
byl klid, ale potom si pár vojáků všimlo, že se k pevnosti blíží
drak, tak jsme se vyzbrojili. Náhle se opět objevili skřeti a
navíc i temní elfové, proto vnikl menší zmatek, se kterým jsme
si nakonec poradili. Dokázali jsme zahnat skřety, elfy i draka.
Bohužel nám padli tři bojovníci a elfové nám ukradli jednu ze
čtyř lebek, a tak jsme nemohli zavřít bránu nadobro, ale Koda
Singalura napadlo, že by se dala chránit z druhé strany
některým dobrovolníkem. Ten se našel. U brány jsme uložili
padlé a uviděli přicházet Smrtě. Promluvili jsme s ním a
dohodli se na tom, že dva z našich padlých vojáků by
mohli hlídat bránu. Tak se taky stalo a do brány jsme vložili
zbylé tři lebky. Poté použil Roquir svou moc a požádal Smrtě,
aby třetího padlého oživil. Smrť s ním souhlasil, protože
bylo v moci Roquira o toto požádat. Oživlý voják se k nám
připojil. Poté jsme se vrátili do pevnosti, v níž můžeme opět
nějakou chvíli doufat, že se nic zlého nestane ?

Okun