Brno
město hříchů
Píše
se rok 2011, všude ve městech jsou gangy a hnilobný pach se žene
i ulicemi Brna a zde také náš příběh začíná? Hlavou
brněnské mafie je Don Salieri zvaný Ondera, ten řídí kompletní
obchod s cukrem, okurkami a v neposlední řadě s bílým
vepřovým masem. Několik nás odvážných přeživších,
pohybujících se ve zkorumpované části Brna jako počestní a
chudí občané, jsme se rozhodli, že vstoupíme do bohaté mafie
řízené zmíněným bossem Salierim. Bohužel z několika
skupin mohla vstoupit do ?rodinného podniku? pouze jedna. Ano
jedna, ta nejlepší, nejchytřejší a nejvynalézavější.
V temných koutech brněnského podzemí jsme dostali informace
o možnostech, jak se do výběru dostat. Vše začalo o
pátečním podvečeru na Hlavním nádraží v Brně. Už podle
luxusních obleků a ještě luxusnějších klobouků člověk
poznal, kdo je členem mafie a kdo fízl, který se snaží rozbít
mafiánskou rodinu. V jednom z nádražních podchodů si
nás našel mafiánský pěšák, který nám vložil do ruky zprávu:
sleduje vás policie, musíte jí zmizet, pak se sejdeme před
nádražní budovou?. Rozhlédli jsme se kolem sebe a byla to
pravda, všude, kam se člověk podíval, viděl divně vykukující
osoby a bylo nám hned jasné, že jsme opravdu sledováni. Snažili
jsme se být nenápadní, ale policie si nás opravdu našla, všichni
mí stoupenci zmizeli a podařilo se jim utéct, ale mě, mě chytili
a začali se vyptávat. ?Co tu děláš!? Kde máš doklady!? Kde
bydlíš!?? Atd? po několika minutách mě policie pustila a
snažila se mě sledovat, naštěstí se mi v rozlehlých
chodbách Brna podařilo zmizet. Poté jsme se setkali před nádražím
se samotným Donem Salierim. Ten nám řekl, že se vydáme ubytovat
a že další den bude zkouška pokračovat. Souhlasili jsme a
vyrazili směr okraj Brna, kde nás ubytovali v obrovské
mafiánské vile, moderně a luxusně zařízené i se splachujícím
záchodem – nestačili jsme žasnout.
V sobotu
ráno jsem dostali další úkol, museli jsme zajet do místní ZOO a
vyhledat Donu nového zvířecího miláčka, který bude perfektně
sedět k jeho image, a nakreslit ho. Po půl hodině cestování
šalinou a neustálého sledování místní tajnou policií jsem
dorazili do ZOO. Obrovské množství zvířat v místním
zvěřinci nás zaujalo, ale nevěděli jsem, které bude to pravé
pro mafiánského bosse, nakonec se nám to povedlo a vybrali jsme
surikatu . Druhá konkurenční skupina vybrala tygra. Po návratu
do vily a obědě jsem vyrazili opět do centra Brna, abychom
navštívili kryptu, do níž mafiáni ukládali ostatky svých
nepřátel a nepohodlných svědků. Navštívili jsem i místní
památky, jako je divadlo, Špilberk nebo chrám sv. Petra. Po
opětovném návratu na naše ubikace nám Don dopřál malou
grilovačku – maso ze psů a místních koček vůbec nechutnalo zle
.
V neděli
ráno si Don vybral jednu ze skupin, která bude pracovat pro mafii.
Salieri si vybral druhou skupinu a my jsme v tu chvíli věděli,
že opět zůstaneme bydlet na špinavé ulici zmítanou korupcí a
jestli nebudeme mít štěstí, umřeme jako neznámí obyčejní
občané. Tato mafiánská zkušenost byla dobrá v tom, že
jsem si prohlédli krásy a zákoutí Brna. Zvláštní dík patří
městu Studénka, které výlet do Brna a poznávání krásy Moravy
podpořilo.
Amatér