Dne 1. 6. 2002 jel náš zálesácký oddíl na vojenskou základnu do Vyškova. Jakmile jsme šťastně dojeli na nádraží, museli jsme dlouho čekat na našeho přítele Romea, který měl přifrčet ze Slovenska. Čekání jsme zkrátili dobrou honičkou po nádraží (bezpečí zaručeno). Za nějakou dobu konečně přijel Romeův vlak, ale jak jsme záhy zjistili, Romeo z něj nevystoupil. Mysleli jsme si, že tedy vlak zmeškal. Chaos ukázal svou jednu tvář. 

Tak jsme se vydali na strastiplnou cestu do vojenské základny. Cesta byla dlouhá a nejhorší bylo, že jsme šli pořád do kopce. Konečně jsme přišli k vojenské škole. Odtamtud nás měl autobus dopravit k našemu cíli, jenže ten jsme díky čekání na nádraží zmeškali. Tak jsme šli zase dál do kopce a několikrát si mysleli, že už tam jsme, ale nebyli. A pak jsme konečně dorazili.

Byla tam spousta atrakcí a soutěží pro děti (brzy jsme měli plné kapsy sladkostí). Mohli jsme si prohlédnout tanky, transportéry a další vozidla. Dokonce jsme stříleli i ze samopalu. Po nějaké chvíli se najednou objevil Romeo, který tu byl už dlouho před námi! Nejlepší zážitek ze všch byl ten, když jsme se mohli povozit na tanku nebo v transporteru po tankodromu. Mnozí z  nás šli několikrát.

Jakmile všechny atrakce skončily, jelo se autobusem zpátky k vojenské škole. Odtamtud jsme dále pokračovali hezky z kopce na nádraží. Plni zážitků jsme nastoupili do vlaku a jeli vesele domů, než jsme zjistili, že jsme ve špatném vlaku (vyškovická průvodčí ho špatně jmenovala). Chaos ukázal svou druhou tvář (naštěstí má jen dvě). Vystoupili jsme tedy v Hranicích na Moravě, kde jsme si hodinku počkali. Nakonec jsme přeci jen zdárně dojeli do svých domovů ve Studénce.

Takový zážitek si budeme pamatovat napořád!!!

speedy