na území vévodství:                                -bez prokázaných zločinů

 

v království:                                            -odměna 6000zl za krádež drahokamu „Nebeské oko“

                                                                -odměna 2000zl za vyloupení Orthovy pokladnice

                                                                -odměna 600zl za vraždy tří královských agentů

                                                          

v kraji Hostýnkých vrchů:             -odměna 300zl za vraždu Thornwalda zaklínače

                                                                 -odměna 500zl za vraždu královského agenta

                                                                 -odměna 150zl za vraždu kupce Neda

                            

Pach stoky, vlhko, tma a zima.  Tam někde to všechno pro něj začalo. Každý člověk se snaží si přilepšit a pro ty, co neznají nic jiného než bídu ulice, to platí dvojnásob. Je velice těžké se upnout k nějakým vznešeným ideálům. Ani on nebyl jiný. Život se s ním, sirotkem přežívajícím na ulicích hlavního města království,  moc nemazlil a on se prostě rozhodl, že když ho fackují, tak jim to vrátí i s úroky.

Netrvalo dlouho a podařilo se mu dostat do jedné z band pouličních zlodějíčků, a když už ho nemohli nic nového naučit, rozhodl se přidat k zlodějskému cechu, který v té době měl dokonalou síť vrahů, vyděračů a lupičů. A nevedl si špatně. Krádeže ho nikdy moc nebavily, (vkrást se pod rouškou tmy do něčího domu a okrást nějakého spícího ubožáka – nic moc) a tak se stal nájemným vrahem-assassínem. (jak prosté, někdo vám zaplatí a řekne jméno a vy ho v klidu odklidíte). Vydělal dost na slušné bydlení, v oboru měl pár přátel, o kterých si myslel, že by za něj dali ruku do ohně, a žil jako většina jeho kolegů, které obestírá jistá temná proslulost . Až nakonec zjistil, že ten, kdo ho přišel oddělat, je jeho nejlepší kámoš. Zjistil to, až když mu z chladnoucího obličeje sundával roušku, kterou skrýval svou tvář. Tohle jej změnilo. Navždy. Odešel z královského města tak tiše, jak to jenom šlo, a pokoušel se schovat v kraji Hostýnských vrchů, bohužel našli si jej i tady. Jak agenti královské tajné policie, tak bývalí přátelé z cechu. K jejich velké smůle. Samozřejmě. Opět se tajně vytratil a vévodství bylo nejvzdálenějším a nejzapadlejším (a proto nejvhodnějším) koutem, kde se někdo s jeho minulostí může schovat.

 

Snaží se utéct před svou minulostí. Vyhovuje mu, že může dělat zase to, co umí nejlépe. Zabíjet. Tentokrát většinou ve službách vévodkyně. Kromě bezvýznamného zabíjení skřetů se mu podařilo zachránit vévodkyni Silmerin z rukou královských vojáků, čímž si vysloužil velmi slušné postavení v její družině. Navíc jsou mu tolerovány menši zločiny jako třeba zabití královského agenta před očima celé družiny, což mu vyhovuje. Zatím si chce namastit kapsu pro případ, že bude muset jít zase dál a pokud ho tu nenajdou, rád zůstane. Jednou možná zavládne na tomhle konci světa klid a mír a on by tu rád byl, aby si mohl užít ovoce vítězství.