Tato soutěž, na které jsem byl já osobně poprvé, byla pro mě velkou zkouškou mých schopností. Celé to začalo asi tak 2 měsíce před vlastním zahájením, kdy jsme se scházeli o víkendech a trénovali různé disciplíny, které by se mohly objevit v samotné soutěži.

I přes usilovné přípravy však bylo vše úplně jinak, než jsem si myslel.V pátek 10. 5. 2002 bylo zahájení a následovné vysazení na neznámém místě s balíčkem, ve kterém bylo nějaké jídlo a zašifrovaný úkol. Samotná šifra byla jednoduchá, avšak nedávala smysl, neboť přesná mapka s místem, kam jsme měli dojít, byla schovaná v průpisce, jež byla součástí balíčku.

Po jejím nalezení jsme asi druhý den v 9.30 došli k místu určení – na junáckou základnu v Osvětimanech, kde byla umístěna střelba ze vzduchovky do párátka.Tuto kontrolku jsme všichni z našeho družstva splnili tzv.bez ztráty kytičky. Další úkol nás čekal u přehrady pod touto základnou.

Tady jsme všichni museli společně se všemi věcmi přeplavat na druhou stranu. Naše jednotka to opět zvládla. Byli jsme zvědaví, co nás čeká dál. Příští kontrola byla po cestě do Koryčan vzdálená asi 6 km. Tady jsme měli za pomoci průsiků vylézt na skálu vysokou zhruba 15 m.Taky v pohodě až na to, že jsem se nevešel do sedáku! Poslední můj úkol mě čekal na Svatém Klimentu vzdáleném 6 km po cestě zpět.

Museli jsme si za chůze vyrobit luk a 3 šípy a strefit se do pytle s listím. Na této kontrolce jsem toho měl už plné zuby a vzdal jsem to. Zbylí dva hráči se dostali k dalšímu úkolu, který byl na zálesácké základně v Čeložnicích vzdálených 8 km. Zde měli zabít a sníst slepici. Touto disciplínou skončil den. Noční pokračování bylo ve 3.00 zahájeno třemi výstřely.

Noční část mí spoluhráči udělali do půlky, protože měli špatnou mapu, ve které nebyly vyznačeny kóty, a tak to také vzdali. Tato soutěž byla bezpochyby velmi náročná a ti, kdo ji dokončili si určitě museli sáhnout na samotné dno svých schopností. Myslím si, že pokud přežili toto, tak už přežijí všechno!!!

mates