Zeron, proto jak měl Jantara rád, obdaroval jeho národ plnovousem a láskou ke všem nerostům. Říká se, že nestvořili ženy, aby pro ně nebyla hornická práce spíše utrpením (trpaslíci žertem tvrdí, že prý jim ženy neschází, jen by je zdržovaly od  práce), ale není to pravdou. Trpasličí ženy však mají plnovous stejně jako muži, a proto je mnoho lidí od sebe nedokáže rozeznat. Trpaslíci jsou značně dlouhověcí, i když ne až tak jako elfové. Žijí pod zemí, většinou přímo ve svých dolech, které jim poskytují vše potřebné k životu. Jsou mistry v opracovávání kamene, ale především ve zpracování veškerých kovů ,včetně těch zapovězených. Jsou odvěkými přáteli elfů a po dlouhé časy s nimi obchodují a spolupracují. Nejzdatnější kováři světa pocházejí z tohoto rodu a také mnoho mistrů alchymie, neboť ta vyžaduje, mimo znalosti mnohých materiálů, trpělivost a pečlivost. Včeobecně známým neduhem trpaslíků je jejich někdy až chorobná touha po zlatě a drahokamech (prý nenápadný dar malé bohyně Dury) , díky níž se dopustili mnohých zločinů a krveprolití.

Trpaslíci si velice zakládají na svém plnovousu, pěstí si jej a pečují o něho. Přijít o tento symbol trpaslictví je pro ně největší potupou (trpslík se stává tzv. „Pajzlem“).

Přesto, že umí psát i mluvit obecnou řečí, mají i svůj vlastní jazyk a písmo, které mezi sebou často používají i mimo své doly. Oblíbenou zbraní trpasličích válečníků je kladivo (palice) a sekera.

 

Hráč – trpaslík se pozná především podle plnovousu, a to i trpaslice. Dlouhé vlasy je vhodné zaplést do copánků. Přilbice a kroužková zbroj by byly ideálním doplňkem dvoubřité sekyry nebo palice, ale není to podmínkou. Hrát trpaslíky je vhodnější pro hráče menší a zavalitější postavy.