Konečně se moře umoudřilo, vítr se ztišil a vlny opět pokojně kolébají naši loď. Už můžu odpočívat a zavzpomínat na krvelačného piráta Browna, ne že by mi chyběl. Je to už mnoho let, co jsem pro něj ohýbal hřbet a zvedal šavli, mnoho let, kdy jsem se vymanil z jeho služeb …

Brownův pád začal tou hroznou vraždou nebohého kupce. Brown jej probodl svou kudlou, ale stařec ji stihl před svou smrtí proklít. Od té chvíle bylo s Brownem k nevydržení, už nikdy se mu nepodařilo nalézt ztracený klid, i když svou kudlu ukryl do divokých hvozdů ostrova Tosh-owi-tsus, hluboko do vnitrozemí. Postupně se dovídal, že dvě kupcovy dcery si najaly mladé a silné námořníky, aby zjistily, co se s jejich otcem i cenným nákladem, se kterým se plavil, stalo. Vycvičily si 3 posádky – Temné, Postradatelné a Oriony.

Netrvalo dlouho a pronásledovatelé nám byli na stopě, odhalili naše pirátské pevnosti na ostrově Skolšiš, a i když se nám podařilo nakazit je slepeckou nemocí, přesto v noci dokázali získat léčivé byliny střežené podivnými tvory. Brown nás čím dál častěji posílal, abychom tyto odvážlivce zastavili, dokonce jsme jim ukradli i lodě, ale dokázali si je na ostrově Kšeftmanys opět rychle obstarat.

Když vážně onemocněla jedna z dcer, Brown rozkázal, abychom ji unesli, a tak jsme ji po sveřepém boji odvlekli na nehostinný ostrov Temnoďas. V noci nás však překvapili námořníci, kteří nás nakonec zahnali. Dokonce se jim podařilo získat i lék od těch zvláštních světélkujících bytostí, ale ostrov je stejně po půlnoci vyštval svým bláznivým mrznoucím počasím. Odpluli zpět do Bursu, aby mohli náležitě oslavit záchranu dcery námořnickými velehrami.

Dodnes nechápu, jak přišli na stopu Brownovy kudly, je v tom něco nadpřirozeného, možná jim nějak pomáhal duch zemřelého otce. Když námořníci připluli na ostrov Tosh-owi-tsus, strávili den koupáním, skotačením na podivných vystřelovacích plátnech a bláznivými jízdami na malých vozíčcích. Pak se uložili ke spánku pod celtami v divokém hvozdu.

To ráno vyčmuchali úkryt Brownovy kudly, která už byla na pirátův příkaz nějakou dobu střežena. Boj to byl krátký a pro námořníky úspěšný, konečně získali proti Brownovi silnou zbraň! Mohli si dovolit strávit jeden den odpočinkovým koupáním.

Poté jsem onemocněl, zmítal jsem se v horečkách, a tak mě Brown vysadil jako nepotřebného na ostrově Mordus. Další události tak ke mně připlouvaly jen jako nepodložené zkazky. Dozvěděl jsem se, že námořníci bojovali u pláží ostrova Krakinien s mocnými krakeny, kteří střežili dávné poklady v potopených vracích. Brownovo srdce hořelo nenávistí a začal se do něj vkrádat strach z námořníků, jimž se dříve jen vysmíval. Vyslal piráty, aby zaútočili na jejich zásoby, námořníci pak museli vyplout na ostrov HamHam a ulovit několik velikých dutoňamek. Hostina z jejich masa prý byla velkolepá.

Ten osudný den, kdy námořníci připluli ke břehům Lomorannu, překonali bažiny a stanuli před naší pirátskou pevností, jsem se stále zotavoval z nemoci daleko od všeho dění. Vypukl krvavý boj, šavle řinčely a zpívaly krvavou píseň. Dřevěná palisáda byla překonána a námořníci vedeni jakýmsi zkušeným velitelem postupně dostali všechny mé druhy. Nakonec vypustil svou pekelnou duši i Brown. Vítězové odpluli s nezměrným pokladem, dcery získaly zpět otcovo bohatství. A já? Já jsem přežil!

Hagen (Kvítko)