Stráže ! Stráže !
Poklad. Každý chce ho získat. Pro sebe. Až jednomu podařilo se. Ale kdo jest oním zlodějem? Přec alibi má každý. Proto zástupci z řad obchodníků, mágů, šlechty, cizinců a hlídky města Ankh – Morpork obhájiti nevinu svou se rozhodli v místě obvyklého pobytu svého a před zraky ostatních, aby každý pochybovač ověřiti si mohl, zda-li nelže.
Dne 12.4. jsme se po příjezdu na nádraží v Hranicích na Moravě rozdělili do pěti předem určených teamů odlišených pomocí vlastnoručně vyrobených (improvizovaných) vlajek a losovali o poklad. Kdo ho dostane, bude muset lhát v projevu své postavy.
Co tu chcete?
Přišli jsme se zeptat, kde jsi byl včera, když byl poklad ukraden.
Cože? Poklad byl ukraden?
Ano, máme podezření na tebe.
Ale já to nebyl, zjišťoval jsem zrovna hloubku této propasti.
———————————————–
Tak kolik jsi včera naměřil?
Nó, hloubka suché části je 69,5 metrů.
Dobrá tedy, vypadá to, že si nevymýšlíš. Musíme jít dál.
Hra spočívala v tom, že každý předem obdržel papír s popisem své postavy, kterou bude hrát. Poté jsme společně navštívili významná místa města a okolí, na každém z nich měla jedna postava svůj projev, kde zadala úkol ostatním (např. vyhledání hloubky Hranické propasti na blízké tabuli, a ti měli podle správnosti odpovědi dotyčné postavy posoudit, jestli poklad ukradla ona).
Ne nadarmo říká se, že kdo lže, ten krade. I rozhodli se všichni podezřelí, že jednoho ze svých řad vyberou a toho za krádež popraví.
Hlasování o postavě, která ukradla poklad, proběhlo na nádraží ve Studénce. Hlavním odsouzeným byl nejmenovaný zálesák D.G., a syrové vajíčko představující poklad, které ochotně nosil půl dne v batohu, mu bylo (ochotně) odebráno a (ještě ochotněji) veřejně rozbito o hlavu.
Bobeš
{mosimage} {mosimage}