První den

Hurá!! Konečně nastal den odjezdu. Všichni trpaslíci jsou sbaleni a nachystáni na dalekou cestu do Hobitína. Na zastávce byl sraz 14:10 a odjeli jsme vlakem 14:13. V Bílovci jsme byli kolem půl třetí a pak se vydáváme na dalekou cestu do Hobitína. Když jdeme tak po cestě, narazíme na malé občerstvení. Jakmile si každý nakoupil co chtěl, tak jsme vyrazili dál. Poté jsme došli do tábora. Nejprve jsme si vybalili věci a potom jsme se představili Hobitům a rozdělili jsme se do skupin. Na večer jsme si museli připravit lampiónky, abychom je měli připravené na noční hru. Potom jsme se uložili ke spánku. Na chvíli jsme si povídali a potom jsme usnuli.

 

Druhý den

Brzo ráno kolem třetí hodiny nás vzbudili, protože byl poplach. Šli jsme do lesa, kde se ukrývali Zlobři, kteří vlastnili jídlo a zbraně, které poschovávali po lese. Museli jsme si je najít. Pár trpaslíků zajali, aby si z nich udělali oběd nebo večeři. V zápětí přišel Gandalf a ten Zlobry  zaklel a trpaslíky vysvobodil. Odvedl nás do roklinky a my jsme se znovu uložili ke spánku. Ráno, když jsme se vzbudili, tak jsme dostali vydatnou snídani. Poté podle skupin se představujeme Elrondovi a on nám nabídl za práci ubytování, tak jsme přijali jeho nabídku. Ale my trpaslíci potřebovali vyluštit zprávu tajných dveří, tak jsme mu museli za to vyrobit sochu z alobalu. Jakmile jsme měli sošku hotovou, tak naše skupiny dostaly za úkol vyrobit věšáky a  schody a mosty přes potok. Až bylo všechno hotové, tak každý si vzal své zbraně a odkráčel nahoru na cestu, kde se utkal velmi zajímavý zápas ve kterém vyhrál hnědý Bilbo nad oranžovým Bilbem. Večeře byla coby dup a tak jsme všichni v klidu jedli. Po večeři se rozbouřila velká bitka mezi děcky a dospělýma. Bylo to nerozhodné. Všichni se tam váleli a byli špinaví. A pak jsme museli zalézt do stanů, protože začalo pršet. Když byl večer, tak jsme se uložili ke spánku.

 

Třetí den

V ranních hodinách jsme byli zajati skřety, kteří nás odvedli do svého doupěte. V pravou chvíli nás stihl zachránit Gandalf a skřeti byli poraženi. Spolu s Gandalfem jsme si vyšli na výlet poznat okolí. Jako první věc jsme obešli Pepův rybník, okolo rozhledny, pak k posvátnému dubu na lázy k panence Marii, pak k velkému buku a jako poslední zastávka byla stará křižovatka a potom hned zpátky do tábora, protože se zrovna hodně rozpršelo. Tak jsme se šli schovat do srubu. Když přestalo pršet, tak jsme se vydali k panence Marii. Po cestě jsme odrazili útok skřetů. Sotva jsme si oddychli, tak nám zabránila v pokračování naší cesty jezerní příšera Glum, která vlastnila prsten. My jako trpaslíci, jsme ho chtěli. A navíc jsme potřebovali projít cestou, ale nešlo to nijak jinak, než se s ním utkat v hádankovém souboji. Hádanku jsme uhodli a tak se vydáváme dál bez jakýkoli větších problémů. Navečer jsme dorazili k lesu plných vrků a skřetů. Díky orla, kterého nám poslal Gandalf nás všechny zachránil. Po této zkoušce jsme se vydali zpátky. Večer byl slavnostní oheň, který zapálil náš oranžový Bilbo. Byli jsme pod stříškou, protože strašně pršelo. V tom přišel Kokso a řekl, že se máme jít sbalit a odnést si věci na verandu. Kromě spacáku a karošek, protože ty šly na horu do srubu. No a zanedlouho nás uložili ke spánku. Byli jsme unaveni za ten celý den, tak jsme i rychle usnuli.

 

Čtvrtý den

Hned ráno jsme šli hrát hru s vrkama. Měli jsme za úkol posbírat co nejvíce papírků. Když se jich vrk dotkl, tak vyhodili všechny papírky co u sebe měli a dělal 20 dřepů. Pak už byly veškeré papírky posbírané, tak jsme se odebrali zpátky ke srubu a tam jsme je vyměnili za peníze. Po této hře jsme si pochutnali na snídani. Velký zvonec nás svolal na nástup. A tam jsme se dozvěděli, že jdeme s Gandalfem za nějakým Meddědem, který nám poradí co dál. Přespáváme na hradišti.

 

Pátý den

Ráno byla hra s vrky a pak se šlo na snídani. Po snídani se vydáváme za Meddědem , který nám vyléčí ukousnuté prsty. Jelikož byla před námi velká široká řeka plná jedu, museli jsme si vyrobit loďky, které by nás dostali na druhý břeh. Až byly loďky hotové, tak se hrály závody. Vyhrál to Samko se svojí lodí. Naše loď Listen Prays byla oficiálně na druhém místě. Někteří trpaslíci byli otráveni a tak si každá skupina vybrala jednoho, koho by odnesli do tábora. Měli ještě jednu podmínku. Všichni ostatní se budou držet toho otráveného. Oranžoví se jako jediní drželi celou dobu a tak jsme vyhráli, protože se ostatní skupinky pustily. Blížil se večer a tak jsme se přichystali ke spaní. Svolali nás k ohni a přišla velká porota, která povyšovala a degradovala. U nás v družstvu byli povýšeni tři trpaslíci (Thonin, Kyli a Fyli). Potom se už jen zpívalo a kdo chtěl, tak šel spát.

 

Šestý den

V noci máme stezku odvahy, podél blikaček. Na konci nás pavouci lapili do sítí. A pak nás poslali spát. Ráno jsme navazovali na noční hru. Pavouci si nás odvedli do jejich obrovských  sítí. Byli jsme svázaní po dvojičkách a museli jsme se dostat ke zbraním, abychom je mohli zabít. Zanedlouho se vydáváme na vycházku k panence Marii a tam nás přepadli Elfové a dovedli nás k jejich královně, která nás vyslechla a potom nás zavřela po dvou do věznic. Elfové se opili a tak nás naši Bilbové , kteří stihli utéct,při přepadení ,nás přišli zachránit a potom jsme se co nejrychleji dostávali do tábora. Pak jsme si vzali věci na plavání a vydali jsme se na přehradu, jenže nás cestou chytl déšť tak jsme se schovali do obchodu, kde jsme si dali svačinu. Když déšť trochu ustál, tak se vydáváme na zpáteční cestu do tábora. Po tomto našem krásném výletě jsme si udělali večeři. A pak se šlo spát.

   

 

Sedmý den

Ráno kolem desáté se jdeme porozhlédnout, kde bychom si mohli postavit jezerní město. Pak jsme se vydali ho postavit. Každý dělal něco. Byly tam domečky, kostel, přístav s loďkami a další různé věci. Všechno se stavělo z přírodních materiálů. Pak jsme se vrátili zpět do tábora. Navečer  přišel starosta  a vyhlásil hostinu. Večer se hodovalo a pilo, dokud se nešlo spát.

 

Osmý den

Pomalu se schylovalo ke konci. Brzo ráno jsme se vydali na každodenní lovení zvěře. Když jsme byli nachystáni na dlouhou cestu, mohli jsme vyrazit k osamělé hoře. Cesta byla zmáhavá a dlouhá, ale přece jen jsme dorazili na místo. Byl jen kousek k osamělé hoře, když jsme potkali Drozda, který nám povykládal, jak si drak přivlastnil zemi a poradil nám, že s drakem nemáme mluvit o naší cestě, ani jak se jmenujeme. Po malé svačince se vydáváme k drakovi Šmakovi. Našli jsme tajné dveře a vešli jsme dovnitř. Drak nás už čekal. Hned se nás ptal odkud jsme a jak se jmenujeme. Rozhovor s drakem byl velice namáhavý. Naštěstí skončil dobře. Drak odletěl na lidi do jezerního města. Když vyletěl, poklad byl náš. Zanedlouho vypukla bitva pěti armád. My trpaslíci jsme se spojili s elfí královnou a se starostou jezerního města, ale pod podmínkou, že se rozdělíme s pokladem. Svedli jsme spoustu bitev ale ta poslední rozhodla. Bylo spoustu mrtvých, ale přece jsme zvítězili. Poklad jsme si rozdělili mezi nás všechny a mohli jsme vyjet na svých ořích se vykoupat a očistit se od pachu skřetů a vrků. Poté jsme se vrátili do tábora a za naše skutky se povyšovalo a nakonec jsme se krásně rozloučili s naším táborem. A tak skončila

 

TRPASLIČÍ VÝPRAVA NA OSAMĚLOU HORU.