Jednoho krásného dne na nádraží sešla
malá skupinka lidí, která se jela podívat na krásy slovenské krajiny. Začalo to
cestou vlakem do Puchova na Slovensku, kde jsme vystoupili a přestoupili do
auta a jeli navštívit Lucku. Ta se nás rozhodla provést po zdejších lesích. I
když jsme měli místního průvodce a mapu k tomu pořádně jsme nevěděli kde
jsme do doby kdy jsme nevyšli z lesa a poté se na louce za lesem na
nějakou dobu utábořili. Další den jsme se měli setkat s druhou skupinkou,
ale bohužel nám ráno ujel autobus a tak se nám to zkomplikovalo.  Nakonec jsme se dostali do Žiliny kde jsme
měli sraz, ale bohužel jak jsme zjistil druhá skupinka už odjela dál a tak jsme
se vydali za nimi. Tak jsme se za nimi vydali a setkali se s nimi. Jakmile
jsme vyšli směrem na Klak začalo lehce mrholit a pršet, ale to nás v cestě
dál neodradilo a šlo se. Po několika hodinách a překonání asi 700 metrové
převýšení jsme došli na klak, ale bohužel byla taková mlha že by se dala krájet
a tak jsme skoro nic neviděli. Po krátké pauze jsme se vydali dál po stezce.
Bylo to velice zajímavý klesání po tom dešti. Vznikla tam pomalu z toho
jedna velká skluzavka a i přes snahu to ustát se to všem nepovedlo ustát.
Zdárně se nám povedlo dojít do jedné krčmy se zahrát . Už se pak schylovalo
k večeru a tak jsme hledali kam ulehnout a na krčmou tam byla další krčma
v terasou a byla zcela prázdná. Tak jsme tam došli a rozdělali tábor.  Po teplé večeři  jsme se pomalu ale jistě dali k spánku.
Další den po dohodě jsme se rozhodly jet zpátky domů kvůli nepříznivému počasí,
které nám moc nepřálo. A tak jsme nasedli na první autobus do Žiliny a odtud
domů.  Ale  i přes zkrácený výlet jsme si to užili
dosyta.

Okun