Paintball

02.03.2008

Netradične zraz na Mírové o 8:30. Počasie deň předtím trhalo strechy, ale dnes to vypadá, že by sa mraky mohly roztrhať a mohlo by byť pekne.

 

Zišlo sa tvrdé paintballové jadro chaosu: dimo, johny, jurášek, romeo, bobeš, filip, gerge 1, gerge 2, tom a renda.

Žačali sme si skladať zbrane, dávkovať guličky aby sme mali všetko tip top. Hra mohla začať, tom vypadal, že by si aj zahral, ale zase musel robiť servis. Dodal si tam elektronickú spúšť a nemal to ešte dostatočne odskúšané. Malým a zároveň velkým prekvapením bol jurášek, ktorý nemohol udržať zbraň (bo mu bola ťažká) , ale jak začal strielať tak sme mali problém sa kryť. Asi by sa mali zakázať deťom filmy tipu rambo a terminátor. Zlatý ferda mravenec.

Slnko sa nám moc neukázalo, guličkám sa moc nepozdávala teplota tak boli také nejaké krehké a praskali už v hlavni.

 

Skúsili sme tradične les, garáž a barák. V garáži bola nejaká vlečka, ktorá tam predtým nebola, tak som si myslel, že to bude dostatečné krytie a ahľa johny strieľa hlava nehlava, len tak do tmy ani nikoho neupozorní a ani povolenie nemá a trafil. Ale za odmenu při ďalšiej hre johnyho trafil jurášek, lebo vypadal jako nepriateľ aj keď hrali spolu.

 

Vystrielali sme guličky, mimuli sme peniaze a zabalili sme si.

 

Video připravil amatér

 

 

Lapač

Ne všichni jsou z paintballu tolik nadšení jako „tvrdí hoši“. A tak se u ohně nehrajících sešla Kačaba, Terka, Kvaska a já. Jelikož počasí se tvářilo poněkud rozmařile, začaly jsme stavět alespoň provizorní přístřešek. Musím uznat, že holky jsou v jistých situacích schopny nahradit i koně, a tak jsme zdárně dotáhly k ohništi 4 štíhlé kmínky. Uzlovaček jsme naštěstí měly dost, ale udivilo mě, že nůž vlastním pouze já. Kmínky jsme svázaly do dvou „áček“, která jsme pak postavily nad ohništěm a jejich stabilitu zajistily (poté, co jedna strana praštila Terku po hlavě) pomocí provázků a opěrných kolíků – no hotová gotická stavba. Nakonec jsme mezi kmínky natáhly nejdříve mou bývalou maskáčovou pláštěnku a nad ní nakonec upevnily mou pláštěnku novou (ne, nehodlám si otevřít obchod s pláštěnkami, ale kdyby někdo potřeboval krůty či rakve …). Pak Kvaska rozdělala na 1 zápalku oheň a mohlo se opékat. Holky práce zřejmě vyčerpala, protože do sebe nacpaly i 3 špekáčky a ještě nějakou tu sladkost.

            Jejich další úkol byl uvařit si vaječinu, ovšem bez použití nádobí, jako jsou ešus, pánvička a podobné vymoženosti. Kvaska se opravdu vyznamenala – její postup raději nezveřejním, výsledek ovšem byl, že vajíčko vylila! Kačabě s Terkou se po velkých útrapách podařilo uvařit asi tak čtvrt lžičky vaječiny na rozpáleném kameni. Dále už raději nepokračovaly, i tak mi připadaly poněkud očmoudlé a na pokraji zoufalství. Mezitím přišli kluci oprskání barvou, kteří si za mírného deštíku opekli špekáčky. Nezapomněli jsme se všichni vyfotit, zlikvidovat přístřešek, uklidit a za již vydatného deště se přesunout k autům. Doufám, že tato akce nenechala na někom trvalé následky, i když jistí adepti se najdou vždycky ….