Bylo sobotní ráno, venku podle teploty začínala zima, a já jsem měl co dělat, abych si vzpomněl, že máme dneska jít sázet stromky, natož abych se vyhrabal z postele a dostavil se na sraz do ,,hlavního stanu“ ČSOP. Tam jsme se s ostatními brigádníky shodli, že to nebudeme hned zrána přehánět, a pod záminkou, že čekáme na další lidi ochotné zúčastnit se brigády, jsme si dali čajovou pauzu. Jakmile nám ten čaj začal docházet, došlo nám, že se tomu dneska asi nevyhneme, a tak jsme naložili pracovní nářadí a rozdělili se na operativní skupinu,,A“, jedoucí přímo na místo činu, a operativní skupinu ,,B“, která měla za úkol nejdříve zneškodnit skládku v Polanském luhu, a posléze se přesunout do  Klokočůvku za skupinou A. Aby to nebylo málo, po příjezdu skupiny B na louku nedaleko Klokočůvku již byla na místě skupina ,,C“ tvořena převážně z místní organizace ochránců přírody a z (místy až náhodných) místních lidí.

 

(Abych nebyl zúčastněnými osobami nařčen z nějakého nemístného rozdělování, upřesňuji, že písmena A, B i C jsou čistě rozlišovací a nemají nic společného s výkonností nebo důležitostí skupin, např. že osoby ve skupině B byli nějaké ,,Béčka´´ atp.)

 

Když jsme se tedy zásluhou skupiny B (no dobrá, i s mírnou pomocí skupiny C) dopracovali do poloviny práce, byla vyhlášena obědová pauza. Jako na zavolanou (kdoví, jestli je někdo opravdu nezavolal) se objevili flákači, pardon, skupina B, a domáhali se připraveného jídla, které bylo výborné do té doby, než nám začali vyprávět, co všechno našli na skládce a v přilehlých úkrytech bezdomovců. Naštěstí s tím brzy skončili a po jídle jsme mohli pokračovat v sázení budoucího sadu. Přesněji řečeno, skupina A s mírnou pomocí skupiny C a  místy jen s pohledem členů výkonné skupiny B pokračovali v sázení budoucího sadu, a jak to tak bývá, po několika hodinách již není buď co, anebo kam sadit, a tak jsme se rozloučili a vydali se domů.

 

Bobeš