Ve Dnech 19. – 21. dubna 2013 proběhla tradiční zálesácká akce Dračák , organizována přerovskými zálesáky v Rajnochovicích.  Už doprava připomínala spanilou jízdu, když jsme pětkrát přesedali, abychom se dostali na místo konání.

Po příjezdu jsme se pozdravili s kamarády, které jsme skoro rok neviděli. Poté následovalo rozdělení mezi národy, jak je to u larpových nebo fantasy akcích zvykem, a mezi rasy jako u Tolkienova Pána prstenů (elfové, trpaslíci apod.).  Dále se procvičovali jednotlivci v umění svého povolání; válečníci se učili své modlitby pro větší úspěch v boji, hraničáři zkoušeli své léčitelské schopnosti, kouzelníci čerpali svou magickou energii a studovali zaklínadla, alchymisté ze svých bylin a různých jiných exotických ingrediencí louhovali své lektvary a zloději si zopakovali, jak vyloupit zámek, a když se nikdo nedíval, neváhali a vybírali kapsy.

Celý děj hry spočíval v tom, že jeden ze čtyř národů (lesní elfové, lidé, trpaslíci a ledoví trollové) musí splnit poslání, a to obsadit kontinent splněním náročných úkolů. Když si mě lidský rytíř sir Honzík najal, počítal, že jsem obyčejný Odinův kněz jménem Adean, pravda byla, že jsem byl v minulosti zloděj z hlavního města.

V rytířově devítičlenné družině jsem nebyl jediný zloděj, byl tu jeden mladý nezkušený, který se vydával za hrobníka, dále se mnou bojovalo pár mladých bojovníků, kteří ještě neprošli ani jednou bitvou, rytíř je najal asi proto, že byli levní. Poslední dva členové byli kouzelníci neschopni seslat jakékoliv silnější kouzlo, a to se nepovažuju za znalce magie.

Rytíř nám sdělil, že se s ním spojil mocný mág, který lační po smrti jednoho draka. Když mu ho pomůžeme porazit, dovolí nám nechat si jeho zlato a jemu naopak zůstanou artefakty a dračí mrtvola, pro kterou má vědecké využití. K drakově porážce jsme se museli zmocnit Poháru vědění, který by nám odhalil drakovu slabinu. Vodítka k němu jsme museli hledat po celém kraji na magických místech, kde jsme se setkali se skupinkou elfích lučištníků, okamžitě nás zasáhla vlna jejich šípů.

Bylo nám jasné, že mají také zájem o náš Pohár, tudíž jsme museli spěchat za druidem, aby nám řekl, kde pohár nalezneme, neboť v prastarém vědění se tito lesní mudrcové velmi dobře vyznají.  Od něj jsme dostali vodítko, že se Pohár nachází v chrámu boha vody Theodora a cesta k němu vede skrz kouzelný zámek, který může otevřít jen velmi zkušený zloděj.  Také nám dal lektvar k dýchání pod vodou, neboť jakmile se někdo pokusí zámek otevřít, začne se komnata plnit vodou a narušitel se utopí.

K prameni jsme došli, zrovna když elfové již pohár ukořistili, a nastala krvavá řež. Nezkušení válečníci padali po zásazích jejich deště smrtelných střel jako mouchy. Sir Honzík byl po boji zraněn, tak jsem si s sebou vzal posledního z bojovníků, štít do své levé paže a probil se skrz jejich formaci. Podařilo se mi Pohár ukořistit, avšak jsem padl prostřílen šípy. Pobral jsem se po chvíli vyléčen a pozoroval jsem z dálky, jak elfové Pohár vědění ničí nějakým kouzlem. Poté začal zničehonic padat sníh a mraky zakryly slunce. Když jsem se v krčmě ptal, co se stalo, dozvěděl jsem se, že podle všeho kontinent obsadila vojska ledových trollů. S těmi jsem, na rozdíl od svých druhů a elfů, zadobře, tak jsem s nimi zůstal, abych se plně zotavil a vrátil se domů opět ke svému cechu.

Byla to parádní víkendová akce bohatá na zážitky. Nemůžu se dočkat dalšího Dračáku.

Děkujeme našemu městu za finanční podporu.

Pošty