Tento velmi náročný noční pochod nás čekal 7.- 8. října 2005. Většina z nás se těšila, a tak jsme namastili svaly a mohli jsme vyrazit. Všichni jsme se sešli na nádraží ve Studénce v 17. 00 hodin. Jakmile brzdy vlaku přestaly skřípat, nastoupili jsme a nekonečnou tmou jsme se řítili do Hodonína. Po příjezdu začalo naše putování. Naše cesta se ubírala směrem do klubovny, kde nás ostatní už očekávali a náležitě přivítali. 

Vybalení přebytečných věcí a krátký odpočinek nás musel vzpružit natolik, abychom se mohli vydat na „ procházku“ okolo Hodonína. Kolem deváté hodiny naše cesta pokračovala. Zprvu jsme šli velmi rychle, a tak ti, co mají krátké nohy, neustále dobíhali. Cestou nás provázel humor některých účastníků. Asi za hodinu se objevila první kontrolka. Naším prvním úkolem bylo najít podle azimutů  ukrytá písmena. Po obdržení mapky a splnění úkolu jsme se vydali dál. Měli jsme před sebou ještě 5 kontrolek, které jsme nesměli minout. Také na těchto kontrolkách nás čekaly úkoly např. uvázat daný uzel, střílet ze vzduchovky aj. Pořád byla tma, kilometry se vlekly jeden za druhým. S nadcházejícím ránem se zvýšila nálada, ale při zjištění, že nás čeká ještě asi šest hodin chůze, opět klesla, místy až na bod mrazu. Najednou se před námi z lesa vynořila poslední kontrolka! Tady nás od cíle dělilo pouhých 10 km nekonečným lesem. Před 12. hodinou jsme všichni dorazili do klubovny, kde nám rozdali pamětní listy.

Domů jsme jeli opět vlakem. Přijeli jsme velmi unavení, ale s příjemným pocitem, že jsme ušli 50 km

řechtačka