nekromantka

Po pozvání  Přerovským zálesákem jsme dorazili na jejich panství do Rajnochovic, kde nás uvítal sám král a ukázal naše komnaty. U táboráku jsme byli seznámeni s pravidly a vymýšleli povolání. Ještě první den v noci začal lov na poraněné zvíře v temném lese plném vlků, medvědů a jiné havěti. Zvíře bylo uloveno několika statnými, kteří byli odměněni. Jiní měli prostě smůlu. Za svítání jsme všichni ještě spali, když v táboře vypukl poplach. Poraněný muž přiběhl do tábora. Než zemřel, stihl prozradit, že se v lese objevily nestvůry. Tak jsme se vybavili a šli to prozkoumat. Sotva jsme dorazili k cestě, uviděli jsme skupinku bojující proti nemrtvým. Než jsme se tam dostali,  skupina byla poražena a proměněna v nemrtvé nekromantem. Začal prudký boj. Chvíli jsme bojovali a zjistili, že to nemá smysl, protože nemrtví se obnovovali, tak jsme se stáhli. Nemrtvé jsme setřásli a dorazili do tábora. Naši zvědové zjistili, že nemrtvé porazíme jen s posvěcenými zbraněmi. Tak jsme byli rozděleni na skupiny. První se vydala hledat pramen se svěcenou vodou. Druhá zůstala na obranu tábora a třetí šla na průzkum, kde by se nemrtví mohli zdržovat. Než  byla voda získána, nemrtví napadli tábor, ale jejich útok byl odvrácen.

Tak jsme si posvětili zbraně a vyrazili rozprášit nepřátelskou armádu a zničit Nekromantku. Nekromantka byla zajata a odvedena před krále a jeho vlastní rukou zabita.

Náš úkol skončil, a tak jsme se sbalili a vyrazili domů.

    Simír