Původně to byli převážně noční tvorové, ale s postupem času se přizpůsobili i dennímu světlu, přesto nemají příliš rádi přímé slunce. Základem skřetí společnosti je rodové zřízení, tzv. klany, které ovládají a spravují určité území, jehož velikost přímo závisí na moci klanu. Centrem tohoto území je obvykle klanová pevnost. V čele klanu stojí náčelník (tzv. Velký skřet), kerý toto postavení vybojoval v tzv. Orčím souboji. Jemu jsou podřízeni všichni řádoví skřeti klanu.

Skřeti se líhnou nejprve jako snagové, hluboko v močálech a bažinách o samotě na skrytých místech z rosolovitých, vejci podobných útvarů. Chvíli žijí volně v lesích a když plně dozrajou, vydají se najít nějakou skřetí komunitu, ke které by se přidali. Pokud je klan přijme do své pevnosti, slouží tam nějakou dobu jako otroci. Snagové nemají právo bojovat. Po nějaké době a po splnění předepsaných podmínek se ze snagů stávají praví skřeti.

Skřeti využívají primitivní surové formy magie, kterou ovládají především skřetí šamani. Ti si za pomocí kouzel přetvářejí obyčejné skřety v tak zvané skuruty (ti se sami považují za nadrasu skřetů), kteří mají šamana chránit. Každý skřet ovládá díky svému amuletu jednoduché povolávací kouzlo, pomocí kterého obětováním většiny svých životů vzkřísí právě zabitého skřeta. Toto kouzlo může však naštěstí seslat jen jednou denně.

S územím vevodství sousedí oblast ovládaná „Vlčím klanem“ na severu a „klanem Bílé ruky“ vice jižněji.

 

V oblečení hráčů – skřetů převažuje černá barva, na obličeji černá maska, osmistranný štít se znakem rodu. Zbraně libovolné. Pokud má amulet se znakem rodu, může kouzlit – rozkročí se nad mrtvým, pozvedne ruce k nebi, mohutně zařve a pronese „vstaň bratře“. Po dobu magického obřadu je nezranitelný. Ztrácí všechny životy až na dva. Oživený skřet má také dva životy.