Dostal jsem za úkol napsat krátké pojednání o našem letošním táboře, který se konal v Ondřejovicích u Zlatých Hor. Pořádal ho jako vždy náš zálesácký oddíl a Základní škola Sjednocení ve Studénce.

Odjezd byl stanoven na 10. 8.2002. Stačil mi jen pohled na ostatní, co čekali na autobus, a bylo mi jasné, že to bude něco. Po chvíli čekání přijel autobus.Všichni se nahrnuli dovnitř a začala dlouhá dvouhodinová jízda, byla skvělá atmosféra. Po příjezdu se už všichni těšili na své stany.

Byli jsme poněkud překvapeni, že to nebyly typické stany s dřevěnou podsadou, ale modré speciálně šusťákové stany s kovovou konstrukcí (při dešti dokonale promokaly). Ještě ten den došlo k rozdělení do čtyř oddílů a rázem jsme se stali zlatokopeckými partami, které zcela propadly Zlaté horečce.

Celý tábor probíhal pak v duchu honby za pověstným zlatým kovem. O správnou a vydatnou stravu pro pořádné zlatokopy a zlatokopky se postarali skvělí kuchaři. Rozhodl jsem se, že vám popíšu jednu ze spousty povedených her, která se mi nejvíce líbila. Byla to ta, kdy nás zlatokopy požádala kanadská jízdní policie o pomoc při dopadení 13 hledaných banditů (dovedně zamaskovaní vedoucí a instruktoři).

My jsme je ochotně v blízkém lese pochytali (kromě jedné výjimky). Pravidla už nebudu uvádět, ty se dozvíte, když s námi příště pojedete.Letošek nám sice trochu zkazily přívaly deště, ale dobrá parta se dokáže bavit i při menších povodních.

Hraniční řeka (odděluje Slezsko od Polska), která nám tekla hned za stany, se díky upravenému korytu naštěstí nerozlela, ale o vzrůšo se nám postaraly časté stěhovací manévry z promočených stanů do celkem suché zděné budovy (alespoň noci byly v suchu).

Vyvrcholením celotáborové honby za zlatem pak bylo opravdové rýžování v ledové horské říčce u zlatonosných mlýnů !!!Odjeli jsme z tohoto nádherného místa 24. 8. 2002 plni nových vzpomínek a s novými přáteli. Příště pojeďte taky !

ondera