I když Vánoce už máme nějaký ten pátek za sebou, nezabránilo nám to zajet si na jižní Moravu, abychom navštívili naše kamarády zálesáky ze Ždánic, se kterými jsme minulé léto 10 dní hledali a chytali nebezpečné zločince Divokého západu. Bonusem této třídenní únorové akce bylo nejen filmové promítání právě onoho letního zálesáckého pobytu, ale také velmi netradiční „vánoční“ hostina.

Vše vypuklo v pátek večer, kdy jsme přijeli na táborovou základnu v Čeložnicích a byli jsme rozděleni do skupin. Nejprve nás čekalo prokazování znalostí v  kvízu zaměřeném na rozpoznávání ptáků, hradů a zámků naší země. Začali jsme získávat své první body.

V sobotu jsme většinu dne plnili různě těžké úkoly – rozdělat oheň pomocí křesadla, zhotovit funkční houpačku jen z přírodních materiálů a kousku provázku, uvařit čaj jen z toho, co najdeme v přírodě, rozdělat oheň uprostřed potoka, přinést přesně 623 g šišek bez použití kuchyňské váhy, uřezat přesně 81 cm dlouhou větev bez použití běžného měřidla, zhotovit funkční hrábě jen ze dřeva a provázku apod. V pozdním odpoledni jsme pak vyrazili na procházku, abychom se blíže seznámili s okolím, kam máme v plánu jet letos v létě na tábor.

A pak nastal večer plný překvapení. Čekala nás slavnostně prostřená tabule a nevšední kulinářský zážitek již při čtení jídelního lístku. Vždyť například gratinované čivaví čevapčiči s kočičími ocásky glazované jemně nastrouhaným sýrem s ušlechtilou plísní a k tomu najemno krájené plátky foie gras z larev asijských sršní mandarínských s himálajskou solí, to nejíte každý den. Samozřejmě jsme nejdříve vůbec netušili, co se pod názvy jídel doopravdy skrývá, ale přinesené pokrmy chutnaly opravdu výborně. Takové larvy mouchy domácí z volného chovu uzené studeným kouřem z hruškového dřeva šly zejména u mladšího osazenstva hodně na odbyt (jednalo se totiž o popcorn). Promítání loňského tábora bylo ukončeno potleskem a smíchem. Nakonec už zbývalo vyhodnotit naše soutěživé snažení a získané body proměnit za lístky do bohaté zálesácké tomboly, díky níž máme mnozí nové nožíky, čelovky a další vybavení.

Poté se už, stejně jako páteční večer, ozývala jen kytara, zpěv, hovor a smích (a ještě později i nějaké to chrápání). Zkrátka opět povedená akce, při které nám přálo i skoro jarní počasí.

Děkujeme městu Studénka za poskytnuté finanční prostředky.

Zálesácké středisko CH.A.O.S. Studénka