Zálesácký pobyt Stalker: Dobytí Černobylu

Od 28. 6. do 8. 7. 2018 se uskutečnil zálesácký pobyt střediska C.H.A.O.S. Studénka, a aby byla větší zábava, rozhodl se studénecký náčelník přizvat i středisko ze Ždánic.

Celý letošní pobyt probíhal v postapokalyptickém duchu. Hlavním úkolem účastníků bylo dostat se do vybuchlé atomové elektrárny Černobyl, kde na ně čekala odměna.

Vše začalo v sobotu, kdy se odvážní zálesáci sjeli na základnu poblíž Ohrady. Jejich první činností byl průzkum blízkého okolí. To některým méně zkušeným členům trvalo déle, než se čekalo. Po návratu dostali přeživší proviant a také důležité křepelky, které jako jedny z mála přežily radiaci z elektrárny. Účastníci se o ně museli postarat, což znamenalo výrobu klecí a každodenní krmení a čištění jejich ubikací.

Další dny se nesly v duchu přežití v zóně radioaktivního spadu. To zahrnovalo boj s oživlými mrtvolami nebo záchranu průzkumníků z havarovaného vrtulníku. Táborníkům jsme připravili i střelecký (paintballový) výcvik na základně u Kletné. Přes noc se bivakovalo pod přehradou, opekly se špekáčky, zpívalo se a hrálo na kytaru. Po návratu do táborové základny proběhl oblíbený baseball.

Během celého pobytu měli účastníci několik skrytých úkolů (noční boj, přeručkování přes bažinu), ke kterým se ale díky šifrám dostali jen ti nejschopnější. Také musely být drženy noční hlídky, ať už proti nezvaným nemrtvým návštěvníkům, nebo proti dravcům, kteří by mohli pozřít křepelky. I tak se podařilo tlupě žebráků a lapků křepelky odcizit. Po dlouhém hledání byli nakonec zloději vypátráni, poraženi v krátkém boji a křepelky navráceny zpět do tábora.

Poslední dny se účastníci vydali do atomové elektrárny Černobyl (bývala raketová základna Požaha). Místo museli nejdříve vyčistit od nepřátel a následně hledat schované šifry a kódy, které je přivedly do reaktoru, v němž našli zamčené bedny s odměnami. Poté se utábořili a přespali do dalšího dne. Ráno se vydali dle instrukcí se zamknutými bednami (pořádně těžkými, protože byly plné překvapení) zpět do tábora. Po příchodu a odpočinku je čekal ještě závěrečný boj s nemrtvými o kódy k zámkům na bednách. Boj to byl urputný, ale i ten nakonec skončil, a těžké bedny tak mohly být konečně otevřeny. Po doznění euforie z vítězství a ze získaných odměn se začal chystat slavností oheň a slavnostní večeře, kterou nám (jako každoročně) připravil náš věrný kuchtík Kája. Dorazili i bývalí členové zálesáku. Dohromady nás u ohně zasedlo přes padesát kamarádů…

Největší odměnou pro organizátory byla chvála od ostatních vedoucích a hlavně protestování dětí, které nechtěly odjet domů a které se se slzami v očích loučili s ostatními účastníky.

Děkujeme městu Studénka za poskytnutou finanční podporu.

Danek, člen zálesáckého střediska CH.A.O.S. Studénka