KRONIKA BARONSTVÍ 2 – ZÁLESÁCKÝ POBYT 10. – 19. 8. 2012

 

„Ještě jedno!“, zvolal opilec. „Už ti nenaleju!“, řekl hostinský. „Dlužíš mi za týden nejméně dva stříbrné, a to nepočítám ten párek minulý měsíc. Všechno si pamatuju.“

„Ale já to zaplatím!“, namítl opilec. „Našel jsem poklad!“

„Jo, jo, to už tady bylo.“, opáčil hostinský a šel chystat večeři pro pár hostů. Když se vrátil, ležel na pultu zlaťák a opilec řekl: „Pití pro všechny, na mě!“ a začal vyprávět…

 

Tak jsem byl jednou v hospodě a jako vždy jsem zaslech nějaký drb. Tihle chlápci, celí v černém, si povídali něco o pokladu. A to jsem zbystřil. Poklad by se mi hodil, protože jsem od mládí potulný žebrák, který je šťastný za každou minci, kterou vždy vymění za láhev nějakého dryáku. Nu což, každý je nějaký. Chvíli jsem poslouchal a nakreslil si mapu k pokladu. Neváhal jsem a koupil si pivo. Poté si už pamatuji to hrozné ráno…

 

Nakreslil jsem si mapu k pokladu a zítra předstoupím před samotného barona, pokud nezapomenu…

 

…Již uplynulo několik měsíců a najednou je těch baronů více. Nechápu to, všichni jsou mladí a ještě se ani pořádně nenapili, možná mlíka:-D. Prý sesadili toho starého páprdu a teď jsou tady páni. Zítra to nezapomenu a předstoupím před radu…

 

…Kopeme a poklad stále nikde a rozhovor v hospodě o pokladu se jeví stále zastřenější. Začínám mít strach, aby mě mladí baroni nepopravili. Ostatní úvaly šly vyhnat vlka, ale oni se vypravili hledat poklad. Myslel jsem, že mě u páté díry zabijou. Ale nakonec jsme jich vykopali tolik, že už neumím do tolika ani počítat. Tak to je každé dopoledne. Mladí baroni se pořád trmácí kvůli nějakým poddaným a řeší záležitosti svého panství. Nedávno byli za druidem. Odpoledne jdou všichni společně kdoví kam a hledají nějaké kameny. Tomu nerozumím, ale říkali to v hospodě. Prý jsou kameny mocné. Ale mocnější než sklenka černého moku nemůže být nic. Ta položí i obra…

 

… Probudil jsem se ráno a byla tma. Slunce nevyšlo. Myslel jsme si, že jsem se probudil v noci, ale všichni byli vzhůru. Tak jsem dopil zbytek v láhvi a …

 

Všichni říkali, že mladí baroni zachránili svět a pomocí nějakého kamene zrušili kletbu, slunce je už zase na obloze. Těmhle věcem nerozumím. Dnes přišli zástupci všech okolních říší a nastal den míru a druidských her. Zástupci skřetů, barbarů, druidů, vodních národu a elfů, nemrtvých, orlů, všichni soupeřili v disciplínách, jako je výdrž pod vodou, střelba lukem na terč , hod stéblém trávy apod. Páni baroni ale neměli nachystané nic předem. Ráno zjistili, že přicházejí zástupci všech národů a vypukla panika. Začaly se nosit stoly, chystat pití a není divu, že jim kuchař s vařením sekl a ten den si museli vařit sami. Okusoval jsem kosti – kuřátko bylo výborné, a to pití…

 

…zase se někam belhají, že je to baví. Cosi se zavíráním bran a kameny Norn. Vůbec jsem tomu hvězdáři nerozumněl. Pletl do toho arcimága, kameny a brány do cizích světů, které je nutné zavřít, a vůbec jsem nevěděl, o čem mluví. Ani se se mnou nechtěl ten hvězdář napít. Prý pospíchal a šli s ním do něčí pevnosti pro mapu bran. Dva dny je nebylo a přišli bez hvězdáře, prý zemřel pod stromem s šípem v hrudi. To má z toho, že nepije…

 

…hra o kameny a moc se začala stupňovat. Všechny úvaly staví budovy ve svém panství. Máme zde statek, lazaret, šibenici, kamenolom a jiná stavení…

 

…mladí baroni nevěnují pozornost poddaným, kteří si postavili hospodu. A hádejte, kdo je hospodský?…

 

… ráno se probudím a jdu na záchod a vedle trávy vidím mrtvolu. Vedle ní další. Jeden úval mladých baronů je mrtev. Ostatní dva, dá se říci, jsou na živu. Při ranním lovu, na který se vydávají každý den, se živí střetli s neživými. Nekromant využil hromady těl, povolal své služebníky a ovládl jejich město. Správce uprchl, tak jako většina poddaných. Všichni baroni, kromě dvou, byli vzkříšení nekromantem, kterého poslouchali na slovo. V tu chvíli jsem vzal nohy na ramena a řekl si, že už nikdy nebudu pít…

 

… ležím na seně, v tu chvíli mě to trklo. Už vím, proč jsme nemohli najít ten poklad. Ja na něm totiž celou dobu spal! Truhlu jsem ukryl do sena u sedláka Vilíka, který mě u něj nechal přespávat. To mám z toho chlastu…

 

„..to mám z toho chlastu, kdybych nepil, neměl bych poklad.“, řekl opilec a hodil na stůl další zlatku. A vyprávěl dál.

 

Když jsem přišel s pokladem před radu mladých baronů, všichni byli bílí. Později jsem zjistil, že je všechny, až na dva udatníky, zabil a oživil nekromant a museli poslouchat jeho příkazy. Nutil je zabíjet sedláky, pálit pole a ničit vlastní panství. Ve velké bitvě je ale rozmetal arcimág, který také zabil nekromanta, a mladí baroni získali zpět svobodnou vůli. Pořád z nich jde ale hrůza, když vidím jejich bledé obličeje. Ale sklenka navíc to spraví. Před každodenní večerní radu jsem opět předstoupil se slovy: „Velevážená rado, tak jsem byl jednou v hospodě…“. Nenabízel jsem jim ovšem mapu k pokladu, ale přinesl truhličku a zvolal…

 

„A cos jim řekl?“, chtěl vědět hostinský.

„No přeci pití pro všechny!“

 

A černý mok tekl proudem. Hudba hrála a veselili jsme se až do rána…

 

*postava opilce byla jen jedna z mnoha divadelních rolí, v jeho láhvi omotané šátkem, aby se nerozbila, byl vždy nealkoholický nápoj, to vše pro pobavení mladých baronů

 

Radek